Oběti trestných činů by se po letech mohly dočkat vyšší peněžité pomoci od státu. Na její nedostatečnou výši opakovaně poukazoval veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc obětem. Zvýšení pomoci i rozšíření okruhu jejích příjemců o druhy a družky přináší poslanecký návrh, který v rámci změny zákona o soudech a soudcích mění také zákon o obětech trestných činů. Novelu má na programu dnešního jednání vláda.
Návrh mění způsob výpočtu peněžité pomoci. Místo konkrétních částek by měl zákon nově obsahovat podíly či násobky průměrné mzdy. Zachovává přitom poměr, jaký měla peněžitá pomoc k průměrné mzdě v roce 2013, kdy vznikl současný zákon o obětech. Pomoc od státu mohou oběti využít na léčbu fyzických i duševních následků trestného činu. Mohou díky nim také dorovnat výpadek příjmů v době, kdy nezvládnou kvůli utrpěné újmě naplno pracovat.
„Plán navázat peněžitou pomoc na průměrnou mzdu zároveň zaručí, že se budou částky i do budoucna valorizovat. Neměla by se tak opakovat situace, kdy reálná hodnota peněžité pomoci za posledních deset let klesla o třetinu,“ ocenil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Spolu s ombudsmanem Stanislavem Křečkem i pomáhajícími organizacemi na nedostačující výši pomoci obětem upozorňovali již několik let.
Pro výpočet peněžité pomoci se bude používat průměrná mzda dva roky před podáním žádosti o peněžitou pomoc. Ilustrační částky pro žádosti podané v letošním roce vypočítali předkladatelé v důvodové zprávě.
Ombudsman v minulosti doporučoval také zavedení paušální částky peněžité pomoci i pro oběti sexuálních deliktů a pro týrané děti. Tato změna se ale nakonec do návrhu nedostala. Oběti z těchto dvou skupin tak budou muset i nadále prokazovat vznik – typicky psychické – újmy. „Jako promarněnou příležitost vnímám, že návrh nepočítá se zřízením zvláštního účtu, kam by směřovaly prostředky z odklonů v trestním řízení. Podle důvodové zprávy mají prostředky z odklonů nadále vylepšovat bilanci státního rozpočtu. Mám za to, že z odklonů by se měla výslovně financovat jak přímo peněžitá pomoc, tak například i právní pomoc obětem, kterou poskytují pomáhající organizace,“ zhodnotil Schorm.
Pozitivní podle zástupce ombudsmana je, že aktuální návrh počítá s více penězi pro ty, kdo obětem pomáhají. Nyní má Probační a mediační služba ke svému rozpočtu nárok na 5 % z nespotřebovaných prostředků z majetkových trestních sankcí. Projednávaná novela by zavázala stát, aby vyčlenil dalších 10 %. Polovinu z nich by dostala navíc právě Probační a mediační služba a druhou polovinu by Ministerstvo spravedlnosti rozdělilo mezi organizace pomáhající obětem.
„Podle dat z posledních čtyř let by se podle nových pravidel mohlo pomáhajícím organizacím rozdělit 12–20 milionů korun ročně, v současnosti na dotacích dostávají přibližně 8 milionů. Určení konkrétního zdroje financí je cesta dobrým směrem. Podle důvodové zprávy se ovšem nejedná o čisté navýšení prostředků pro pomáhající organizace, ale jen o vyčlenění stálé položky namísto současných dotací. Přínos by tak ve výsledku mohl být menší, než by se na první pohled mohlo zdát,“ upozornil zástupce ombudsmana s tím, že poskytovatelé pomoci neměli možnost o této plánované změně s autory návrhu diskutovat. Navíc jako poslanecký návrh neprocházela novela běžným připomínkovým řízením.
Zdroj: ochrance.cz
