Domácnosti si v příštím roce na regulované části ceny energií připlatí tisíce korun ročně. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější. Vyplývá to z návrhu úřadu, který zveřejnil na webu. Konečné rozhodnutí úřad vydá na konci listopadu. Průměrná domácnost podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, v příštím roce tak za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 4200 Kč víc. Opozice návrh ERÚ kritizuje, silně podle ní zatíží domácnosti i firmy.
Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, který byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o 800 Kč za MWh.
Navýšení regulované složky by se mělo projevit individuálně. Průměrná spotřeba elektřiny jedné domácnosti v České republice je podle energetických firem kolem tří MWh elektřiny ročně. Konečná spotřeba je však závislá na velikosti bytu či rodinného domu, dále na druhu využívaného vytápění či vaření a životním stylu.
U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení zhruba o 125 Kč za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 Kč za MWh.
U plynu je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.
I přes letošní zlevňování dodavatelů tak bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že zdražení u elektřiny může být zhruba do deseti procent. U plynu by ceny měly spíš mírně klesat.
Návrh už okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož jde o debakl ministra Síkely. „Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ uvedl na sociální síti X.
Opozice kritizuje návrh ERÚ, silně podle ní zatíží domácnosti i firmy
Návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ) znamená pro průměrnou domácnost zatížení ročně 5000 až 6000 korun navíc, domnívá se místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Podle prvního místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka návrh zásadně dopadne i na firmy a zcela brutálně pak na energeticky náročné provozy. Opoziční politici to sdělili ČTK.
„Návrh znamená pro průměrnou domácnost ročně 5000 až 6000 korun navíc, to je nepřípustné,“ uvedl Hrnčíř a připomenul, že hnutí SPD kritizovalo přesun plateb za obnovitelné zdroje ze státu zpět na domácnosti a firmy. Protože opatření není dané zákonem, Sněmovna do něj, bohužel, nezasáhne, konstatoval.
„Potvrzuje se, že náš odhad byl přesný. Vláda navzdory tvrzení, že tak neučiní, převádí poplatky za regulované složky energií na domácnosti a firmy. V případě OZE je to dokonce ve vyšší částce než před energetickou krizí, což zásadně dopadne na firmy, zcela brutálně na energeticky náročné provozy, kde cena vzroste u regulované složky i o stovky procent,“ uvedl Havlíček.
Hnutí ANO podle něj navrhovalo způsoby, jak se tomu vyhnout, ať už rozkladem do více let, nebo vyjednáním s Evropskou komisí možnost kompenzovat ze zdrojů z emisních povolenek. „Vláda se nám vysmála a sebevědomě tvrdila, že se ceny nezvýší,“ poznamenal. Výsledek je podle Havlíčka totálním selháním ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). „Budeme požadovat mimořádnou schůzi Sněmovny a uděláme vše, aby se nárůstu v takové míře zabránilo,“ dodal Havlíček.
Místopředseda SPD a předseda poslanců hnutí Radim Fiala ČTK sdělil, že už dříve rozporoval zvýšení cen elektřiny o maximálně desetinu, které nedávno připustil Síkela. „A prognózoval jsem, že to bohužel bude o desítky procent,“ doplnil Fiala.
„Regulovaná cena elektřiny vzroste o 71 procent, velkým odběratelům více. Logický důsledek balíčku číslo dvě, kterým (ministr financí) Zbyněk Stanjura (ODS) přesouvá 51,5 miliardy korun na složenky lidí a firem,“ poznamenala na sociální síti X bývalá šéfka státní kasy, nyní předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.
TZ
