Většina vzdělávacích systémů ve světě dosud nedokázala reagovat na rozvoj umělé inteligence. Obecná gramotnost v této oblasti je nedostatečná. Pedagogové se sice učí AI produktivně využívat, její rizika si ale uvědomují jen v menší míře, upozorňuje výzkumník Národního institutu SYRI Tomáš Lintner, který se právě vzděláváním a využitím AI v této oblasti zabývá.
Gramotnost v oblasti umělé inteligence znamená, že si člověk uvědomuje možnosti, omezení a etické otázky spojené s umělou inteligencí. Vzhledem k dynamickému vývoji umělé inteligence je gramotnost v této oblasti stále důležitější.
„AI na jedné straně otevírá možnosti, jak zvýšit produktivitu práce, na druhé straně představuje pro děti i dospělé rizika, například v podobě falešných videí, dezinformačních kampaní, napodobování hlasu atd., což jsou věci v podstatě nerozeznatelné od skutečného obsahu. Proto je zásadní rozvíjet gramotnost v oblasti umělé inteligence u malých dětí i dospělých,“ říká Lintner.
Výzkum ukazuje, že většina vzdělávacích systémů zatím nedokázala zařadit rozvoj gramotnosti v oblasti AI do vzdělávacích programů a většinou ani nemá žádné strategie, jak gramotnost rozvíjet. Lintner se ve své studii zaměřil na nástroje pro měření gramotnosti s cílem vytvořit jakýsi kompas, podle kterého by si mohli odborníci vybrat ten správný nástroj.
Gramotnost v oblasti AI je velmi dynamicky se rozvíjející oblastí vzdělávacího výzkumu, avšak jen málo nástrojů v současnosti splňuje elementární vlastnosti, které by měly mít. „Velkým problémem je, že žádný vzdělávací systém dosud nezahrnul do škol standardizované testování gramotnosti v oblasti umělé inteligence, natož pak nadnárodní organizace, které provádějí mezinárodní srovnávací testování žáků, takže jednotlivé země nemají důkazy o dopadu politik zaměřených na rozvoj gramotnosti žáků v oblasti umělé inteligence,“ dodal Lintner.
Odkaz na studii: A systematic review of AI literacy scales | npj Science of Learning (nature.com)
TZ/SYRI
